Index zdraví

Nerovnosti v oblasti zdraví jsou nespravedlivé rozdíly vyplývající z nerovností řady determinant sociální, ekonomické, environmentální, geografické aj. povahy. Nerovnosti ve zdraví, kterým by bylo možné předejít přiměřenými prostředky, jsou vnímány jako následek nespravedlnosti ve společnosti. V ideálních podmínkách by měl mít každý stejnou příležitost dosáhnout plného zdravotního potenciálu, nikdo by neměl být znevýhodněn při jeho dosahování v případě, že se lze znevýhodnění vyhnout.
zdraví

Projekt TA ČR – Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA:

Nerovnosti ve zdraví v České republice: význam a vztah determinant zdravotního stavu obyvatelstva v územních disparitách (HINEQ) TL03000202

Prezentovaný Index zdraví nabízí komplexní pohled na regionální rozdíly nerovností ve zdraví, aniž by bylo nutné sledovat mnoho samostatných ukazatelů. Index redukuje velikost původního souboru determinant, což umožňuje jeho srozumitelnou a snadnou interpretaci, včetně jeho prostorové diferenciace. Díky tomu mohou být výsledky vhodným podkladem pro rozhodování orgánů státní správy a samosprávy či jiných organizací zabývajících se problematikou populačního zdraví.

Index zdraví je vytvořený ve čtyřech variantách: pro analýzy jsou použité metody vícekriteriálního rozhodování (metoda WSA a TOPIS) a každá z metod prezentuje výsledky ve dvou obměnách (1. všechny determinanty mají shodnou váhu a 2. determinantám je přidělena rozdílná váha). Metody podrobněji zde. Index umožňuje shrnout a interpretovat větší množství determinant a ukazatelů zdraví, zdravotního stavu a kvality života v okresech České republiky. Je složený z osmi oblastí a obsahuje celkem 60 ukazatelů.

Záměrem projektu je zvýšit a rozšířit možnosti aplikace znalostí o determinantech zdraví obyvatelstva v regionech České republiky. Výstupy projektu umožní získat informace a data k podpoře rovností ve zdraví a celkového zdraví populace České republiky na jednom místě. Vytvořený software umožňuje vložení dat historických, tak dat budoucích dle definovaných období, vložená data statisticky zpracuje a výsledky vizualizuje.

Doba řešení

04/2020 – 12/2021

Koordinátor projektu Mendelova univerzita v Brně

Projektový partner Masarykova univerzita

Cíle projektu

  • Vybrat, klasifikovat a kvantifikovat relevantní determinanty zdraví a ukazatele zdraví obyvatelstva České republiky na regionální lokalit v jejich území diferenciaci.
  • Určit vzájemný vztah oblastí zdraví a determinant a objasnit jejich relevanci ke kvalitě života obyvatelstva.
  • Vymezit hlavní příčiny nerovností ve zdraví jak na makro (strukturální), tak na mikro (individuální) úrovni.
    Specifikovat lokality a skupiny populace s projevy nerovností ve zdraví, definovat jejich socio-ekonomické, demografické, environmentální a individuální příčiny.
  • Aplikovat výsledky do cílené intervenční aktivity v oblasti zmírňování nerovností ve zdraví na regionální i celostátní úrovni a prakticky využít výsledky ke zvyšování povědomí o příčinách nerovností ve zdraví.

Metodika a indikátory

Prostorové diferenciace nerovností ve zdraví jsou hodnoceny na úrovni okresů České republiky (76 okresů a území Hlavního města Prahy). Ve výjimečných případech, pokud jsou data dostupná pouze na úrovni krajů, jsou krajské hodnoty shodně přiřazeny ke všem okresům příslušného kraje. Data pocházejí z veřejně dostupných databází Českého statistického úřadu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Českého hydrometeorologického ústavu a z Českého panelového šetření domácností.
Metodologický přístup projektu spočívá ve využití metod společenských věd, které jsou rozšířeny o metody přírodovědných a technických oborů (vizualizace v prostředí ArcGIS, statistické a matematické postupy, IT technologie pro software aj).

Oblasti a dimenze zdraví

Pro každou oblast je vypočítán samostatný index a z dat oblastí 1 až 8 je vytvořen Index zdraví. Navíc v oblasti 9 jsou prezentovány dílčí indexy uvnitř samotné oblasti. Váhy byly stanoveny interdisciplinárním expertním rozhodováním za využití Delfské metody.

1. Ekonomické podmínky a sociální ochrana

Index ekonomické podmínky a sociální ochrana shrnuje větší množství ukazatelů, umožňuje srozumitelnou a snadnou interpretaci výsledků a prezentuje jejich územní rozdíly v 77 okresech České republiky. Redukuje velikost původního souboru ukazatelů z celkem 14 indikátorů do jediné hodnoty vyjádřené Indexem ekonomické podmínky a sociální ochrana. Indikátory ekonomických a sociálních podmínek, které jsou zahrnuty do indexu, mohou způsobovat vznik nerovností ve zdraví.

Index ekonomické podmínky a sociální ochrana umožňuje seřadit jednotlivé regiony (okresy) podle dosažených hodnot, a to na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím lepší jsou dosažené výsledky hodnocení. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín znamená lepší dosaženou hodnotu.

Index ekonomické podmínky a sociální ochrana je složený ze tří dimenzí:

Zaměstnanost vyjádřená celkovým podílem nezaměstnaných a podílem nezaměstnaných podle pohlaví pro věkovou kategorii 15-64 let. Dále podílem uchazečů o zaměstnání ve vybraných věkových skupinách, konkrétně ve věku 50-64 let a 15-24 let, podle podílu uchazečů s délkou nezaměstnanosti 12 a více měsíců a podle podílu uchazečů o zaměstnání se základních a středním odborným vzděláním bez maturity.

Životní podmínky a sociální dávky prezentované pomocí hrubého domácího produktu na obyvatele, podílu příspěvků na bydlení u osob ve věku 20 a více let a podílu příspěvků na dítě u osob ve věku 20-59 let.

Třídní schéma zahrnuje osoby ve věku 18 a více let a je složené z celkového socioekonomického indexu a socioekonomického indexu podle pohlaví, hodnoceno podle ISEI-08: International Socio-Economic Index of Occupational Status, který měří socioekonomický status povolání. Vychází z kombinace vzdělání, které je pro povolání nutné, a z průměrného příjmu, který toto povolání přináší. Hodnoty se pohybují na stupnici 10 až 90.

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z veřejně dostupných databází Českého statistického úřadu (2018), Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (2019) a Českého panelového šetření domácností (2018).

2. Vzdělání

Index vzdělání shrnuje více ukazatelů do jedné hodnoty, která umožňuje srozumitelnou a snadnou interpretaci výsledků. Mapa prezentuje výsledky Indexu vzdělání v územních disparitách na úrovni 77 okresů České republiky. Rozdíly ve vzdělanostní úrovni jsou klíčové pro vznik nerovností ve zdraví a pro kvalitu zdraví a života.

Index vzdělání umožňuje seřadit jednotlivé regiony (okresy) podle dosažených hodnot, a to na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím lepší jsou dosažené výsledky hodnocení. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín znamená lepší dosaženou hodnotu.

Index vzdělání je složený z dimenze:

Vzdělanostní struktura, která zahrnuje podíly osob se základní vzdělání včetně nedokončeného základního vzdělání a podíly osob s dokončeným vysokoškolským vzděláním, a to vždy pro věkovou kategorii 15 a více let.

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z databáze Českého statistického úřadu (Sčítání lidu, domů a bytů, 2011).

3. Demografické změny

Index demografické změny shrnuje větší množství ukazatelů, umožňuje srozumitelnou a snadnou interpretaci výsledků. Mapa prezentuje územní rozdíly hodnot indexu v 77 okresech České republiky. Redukuje velikost původního souboru ukazatelů do jediné hodnoty vyjádřené Indexem demografické změny. Ukazatele, které jsou zahrnuty do indexu, mohou ovlivňovat kvalitu zdraví a nerovnosti ve zdraví.

Index demografické změny umožňuje seřadit jednotlivé regiony (okresy) podle dosažených hodnot, a to na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím lepší jsou dosažené výsledky hodnocení. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín znamená lepší dosaženou hodnotu.

Index demografické změny je složený ze tří dimenzí:

Migrace vyjádřená podílem cizinců podle pěti nejčastějších občanství vůči celé populaci.

Stárnutí zprostředkované ukazatelem indexu stáří jako poměru poproduktivní a předproduktivní skupiny populace (počet osob ve věku 65 a více let vůči počtu osob ve věku 0-14 let).

Urbanizace prezentované prostřednictvím míry urbanizace (podíl obyvatel žijících ve městech).

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí databáze Českého statistického úřadu (2019).

4. Environmentální podmínky

Index environmentální podmínky prezentuje územní rozdíly v kvalitě ovzduší, která je vyjádřená koncentrací vybraných hlavních znečišťujících látek a v ekologické stabilitě území. Index zahrnuje šest indikátorů. Pět z nich vyjadřuje kvalitu ovzduší a jeden ekologickou stabilitu krajiny a to pro všechny okresy ČR. Indikátory indexu environmentální podmínky mohou v rámci ČR způsobovat vznik nerovností ve zdraví.

Index environmentální podmínky seřazuje jednotlivé regiony (77 okresů) ČR podle dosažených hodnot na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím příznivější jsou environmentální podmínky regionu. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín značí lepší podmínky.

Index environmentální podmínky je složený ze dvou dílčích dimenzí:

Kvalita ovzduší je vyjádřená průměrnými koncentracemi vybraných znečišťujících látek majících vliv na zdraví obyvatel. Konkrétně se jedná o koncentrace PM2,5, PM10 suspendovaných částic PM2,5, PM10, NO2, benzo[a]pyren a benzen. Jako PM jsou označovány směsi různorodých částic pevného a kapalného skupenství suspendovaných v ovzduší, někdy označovaných jako prachové částice či aerosoly, číslo potom označuje maximální průměr částice v mikrometrech a koncentrace je uváděna v µm/m3 vzduchu. Podobně koncentrace NO2 (oxid dusičitý) je uváděna v µm/m3 vzduchu. Benzo[a]pyren (BaP) je označení pro karcinogenní polycyklický aromatický uhlovodík, který se váže na částice PM2,5. Benzen patří do skupiny potenciálně karcinogenních aromatických uhlovodíků.

Ekologická stabilita krajiny je prezentována koeficientem ekologické stability, který vyjadřuje podíl ekologicky stabilních ploch (lesů, zahrad, sadů, trvalých travních porostů, vodních ploch) a ploch ekologicky nestabilních (orná půda, zastavěné a ostatní plochy).

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z veřejně dostupných databází Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2019) a dat Českého hydrometeorologického ústavu (CHMI, 2019).

5. Individuální životní podmínky

Index individuální životní podmínky shrnuje vybrané ukazatele do indexu, který umožňuje srozumitelnou interpretaci územních rozdílů v životních podmínkách obyvatel na úrovni všech okresů ČR. Indikátory indexu individuální životní podmínky mohou v rámci ČR způsobovat vznik nerovností ve zdraví.

Index individuální životní podmínky seřazuje 77 okresů ČR podle dosažených hodnot na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím příznivější jsou individuální životní podmínky v daném regionu. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín značí lepší podmínky.

Index individuální životní podmínky je složený ze dvou dílčích témat:

Podmínky bydlení jsou vyjádřeny dvěma indikátory a to průměrnou plochou obytného prostoru na osobu (m2) a podílem ekologicky (elektřina, plyn) a neekologicky (tuhá paliva) vytápěných obytných objektů v okrese.

Technická infrastruktura je zastoupena hodnotou podílu obcí v okrese s napojením na kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod.

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z veřejně dostupných databází Českého statistického úřadu (ČSÚ SDLB, 2011 a Výběrové šetření ČSÚ, 2016).

6. Bezpečnost v silniční dopravě a kriminalita

Index bezpečnost v silniční dopravě a kriminalita shrnuje více ukazatelů, umožňuje srozumitelnou a snadnou interpretaci výsledků. Mapa prezentuje územní rozdíly hodnot indexu v 77 okresech České republiky. Redukuje velikost původního souboru pěti ukazatelů do jediné hodnoty vyjádřené Indexem bezpečnost v silniční dopravě a kriminalita. Podmínky bezpečnosti v silniční dopravě a údaje o kriminalitě, které jsou zahrnuty do indexu, mohou ovlivňovat kvalitu života.

Index bezpečnost v silniční dopravě a kriminalita umožňuje seřadit jednotlivé regiony (okresy) podle dosažených hodnot, a to na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím lepší jsou dosažené výsledky hodnocení. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín znamená lepší dosaženou hodnotu.

Index bezpečnost v silniční dopravě a kriminalita je složený ze dvou dimenzí:

Dopravní nehody, které zahrnují podíly dopravních nehod vůči velikosti populace, podíly dopravních nehod pod vlivem alkoholu a standardizované míry úmrtnosti způsobené dopravními nehodami.

Kriminalita pracuje se standardizovanou mírou úmrtnosti způsobenou napadením (útokem) a podílem registrovaných trestních činů vůči velikosti populace.

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z databáze Českého statistického úřadu (2018) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (2017). Standardizované míry úmrtnosti vycházejí z evropského populačního standardu (ESP2013).

7. Zdroje zdravotní a sociální péče

Index zdroje zdravotní a sociální péče shrnuje více ukazatelů, umožňuje srozumitelnou a snadnou interpretaci výsledků. Mapa prezentuje územní rozdíly hodnot indexu rozdíly v 77 okresech České republiky. Redukuje velikost původního souboru ukazatelů do jediné hodnoty vyjádřené Indexem zdroje zdravotní a sociální péče. Údaje o kapacitách zdravotní a sociální péče, které jsou zahrnuty do indexu, mohou ovlivňovat kvalitu života obyvatelstva a způsobovat nerovnosti ve zdraví.

Index zdroje zdravotní a sociální péče umožňuje seřadit jednotlivé regiony (okresy) podle dosažených hodnot, a to na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím lepší jsou dosažené výsledky hodnocení. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín znamená lepší dosaženou hodnotu.

Index zdroje zdravotní a sociální péče je složený z dimenze:

Kapacity zdravotní a sociální péče jsou vyjádřené prostřednictvím podílu lékařů ve zdravotnických zařízeních, podílu lůžek v nemocnicích a podílu míst v zařízeních sociálních služeb, a to vždy vůči počtu obyvatel.

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z databáze Českého statistického úřadu (2018).

8. Zdravotní stav

Index zdravotního stavu shrnuje větší množství ukazatelů, umožňuje srozumitelnou a snadnou interpretaci výsledků. Mapa předkládá územní rozdíly hodnot indexu v 77 okresech České republiky. Redukuje velikost původního souboru ukazatelů z celkového počtu 24 indikátorů do jediné hodnoty vyjádřené Indexem zdravotního stavu. Ukazatele, které jsou do indexu zahrnuty, prezentují územní diferenciace kvality zdravotního stavu obyvatelstva.

Index zdravotního stavu umožňuje seřadit jednotlivé regiony (okresy) podle dosažených hodnot, a to na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím lepší jsou dosažené výsledky hodnocení. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín znamená lepší dosaženou hodnotu.

Index zdravotního stavu je složený ze čtyř dimenzí:

Naděje dožití a struktura úmrtnosti sestává z naděje dožití při narození podle pohlaví, naděje dožití ve věku 65 let podle pohlaví, standardizované míry úmrtnosti podle pohlaví, standardizované míry úmrtnosti na infekční a parazitární onemocnění, na nemoci oběhové, dýchací a trávicí soustavy a na novotvary, standardizované míry úmrtnosti na vnější příčiny a úmyslným sebepoškozením podle pohlaví. Dále je téma složeno z ukazatelů kojenecké a novorozenecké úmrtnosti. Součástí jsou úmrtí způsobená nevhodným životním stylem, a to jako standardizovaná míra úmrtnosti způsobená onemocněním jater a kouřením tabáku.

Potratovost součásti tématu jsou ukazatele samovolné potratovosti a indukované potratovosti.

Diabetes prezentovaný podílem léčených diabetiků v celkové populaci.

Zralost dítěte při narození zprostředkovaná podílem dětí s porodní hmotností do 2 500 g vůči všem živě narozeným.

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z databází Českého statistického úřadu (2018, 2019) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (2017). Standardizované míry úmrtnosti vycházejí z evropského populačního standardu (ESP2013).

9. Kvalita života

Index kvality života shrnuje více ukazatelů, umožňuje srozumitelnou a snadnou interpretaci výsledků. Mapa prezentuje územní rozdíly hodnot indexu v 77 okresech České republiky. Redukuje velikost původního souboru pěti oblastí do jediné hodnoty vyjádřené Indexem kvality života. Index kvality života představuje regionální rozdíly na základě dvou dimenzí: subjektivní blahobyt a subjektivní zdravotní stav.

Index kvality života umožňuje seřadit jednotlivé regiony (okresy) podle dosažených hodnot, a to na principu, čím vyšší je jeho hodnota, tím lepší jsou dosažené výsledky hodnocení. Shodně jsou interpretovány výsledky v mapách, v nichž vždy tmavší odstín znamená lepší dosaženou hodnotu.

Index kvality života je složený ze dvou dimenzí:

Subjektivní blahobyt je měřen na základě dvou dimenzí: a) kognitivní složka: spokojenost se životem; b) afektivní složka: štěstí. Hodnoty zahrnuté do indexu jsou definované jako průměrné hodnoty celkové dospělé populace v roce 2018. Zvlášť jsou prezentovány i průměrné hodnoty pro mužskou a ženskou dospělou populaci ve stejném referenčním roce.

Subjektivní zdravotní stav je vícedimenzionální a vychází z hodnocení vícero aspektů vlastního zdraví. Tento indikátor je operacionalizován 4 indikátory: sebehodnocení (osobní) zdravotního stavu, návyky, funkční a fyzický stav a mentální zdraví. Prezentované hodnoty jsou podíly (v procentech).

Data jednotlivých ukazatelů pocházejí z výzkumného projektu Proměny české společnosti (CHPS), který je mezioborovým šetřením domácností. Pro účel výpočtu indexu, byla využita data ze 4. vlny z roku 2018.

Výstupy

Indexy oblastí 1 až 9 a souhrnný Index zdraví.

Jsou vytvořeny ve více variantách. Při použití obou metod vícekriteriálního rozhodování (WSA a TOPSIS) jsou jednotlivým oblastem přiřazeny buď shodné, anebo rozdílné váhy (význam).

Oblast 1 až 8: data zpracovaná metodou WSA a jejich vizualizace.

Součástí vizualizací jsou mapy všech ukazatelů, indexů oblastí 1 až 8 a souhrnného Indexu zdraví.

Oblast 1 až 8: data zpracovaná metodou TOPSIS a jejich vizualizace.

Součástí vizualizací jsou mapy všech ukazatelů, indexů oblastí 1 až 8 a souhrnného Indexu zdraví.

Oblast 9: data zpracovaná metodou WSA, indexy a vizualizace oblasti 9.

Shluky okresů vytvořené na základě hodnocení kvality zdraví a života.

Shrnutí hlavních výsledků ve formátu specializované mapy s odborným obsahem ve velikosti A0.

Mapa obsahuje vizualizace souhrnného Indexu zdraví a indexů jednotlivých oblastí 1 až 9 s textovými komentáři a grafickou prezentací dat – proklik WSA a TOPSIS

Software umožňující vložit data.

Software umožňující vložit data, která se statisticky zpracují (vytvoří indexy) a následně tyto výsledky také vizualizují. Nová data je třeba vkládat do zde definované tabulky ve formátu MS-Excel a před jejím vložením vybrat definované časové období.